pátek 25. listopadu 2016

Pod stromeček....

....psali jste si kde jsem vzala ty krásné vyšívané utěrky a prostírky na kterých fotím keramiku.

Tak vám vložím odkaz na jednu úžasnou paní Ivanku https://www.fler.cz/ivana-hrncirikova .Náhodou jsem ji objevila na pinterestu a doslova mě to chytlo za srdce.Její ruční práce je to co jsem hledala do našeho bydlení.Povlaky na polštáře,utěrky,košíček na pečivo atd...Utěrky normálně používám mám to ráda,nerada na ně jen tak koukám:))a do košíčku pravidelně krájím pečivo k snídani.Obchůdek má na fléru tak se můžete podívat.Vyrobila mi pár věcí i na zakázku takže si myslím,že jí můžete napsat.Lenka







pondělí 21. listopadu 2016

Hlína a já....

...nerozluční.Nedávno se mě moje kamaráda zeptala ,jestli bych taky nechtěla dělat v životě něco jiného než keramiku.

Až po několika dnech,když vcházím do své dílny a vidím tu práci kolem sebe si uvědomuju,že nikdy nic jiného dělat nechci.


Tou kamarádkou je Katka,která se mnou roky pracovala.
Před měsícem odešla za svým snem.Bude mít své kadeřnictví a tak už je jenom dílna a já.Nemyslete si nic ,jsme stále ty nejlepší kamarádky ,jen jsme si každá šla po své cestě.V mojí kdysi pidi dílničce jsme tvořily keramiku skoro na kolenou a často jsme pracovaly až večer,kdy naše děti usnuly a třeba do dvou do rána,jsme dělaly zakázky.

V té době jsem netušila,že jednou budu mít krásnou velikou dílnu,myslela jsem si jak budu dělat keramiku ve velkém.

Ale když se nová dílna vytvořila uvědomila jsem si,že takto svoji práci dělat nechci,není to co by mě naplňovalo,dělat věci na kusy a tvořit jedno jako druhé.Po letech mi to všechno došlo.

Už jsem pár měsíců svobodná a tvořím ze srdce to co chci a vám se to i tak líbí.Mou společností jsou naši chlupáči.Když se nad tím tak zamyslím,když si opravdu něco moc přejeme a jdeme tomu trochu naproti ,splní se nám to.Jako malá jsem lezla sem do stodoly na půdu a malinkým okýnkem jsem se dívala do dálky.A představovala jsem si jak tady žiju.Mám starý dřevěný stůl a na něm svícen a kytku.Po letech tu skutečně sedím a mám ten stůl ,na něm svícen kde plápolá bílá svíčka.........jsem stará duše ,to vím už dávno.

Tak pár fotek z dílny ode mě.Je to moje velká láska a neskutečné zázemí.Lenka












čtvrtek 17. listopadu 2016

17.listopad 2016

.....dnes se těším do Prahy.Cítím,že musím jet a zase cítit tu atmosféru.Dobře si pamatuju 1989, kdy mě můj táta protáhl každou uličkou a davy lidí,kteří si přejí lepší život.Bylo to fascinující a neuvěřitelně to uteklo.

Jenže bych řekla,že se to všechno zvrtlo a i když se mi spousta věcí nelíbí.Tak ten kdo změnu chce by měl začít u sebe.Je to jednoduché,žít, být člověkem,vědomím proč na světě jsme.

Někdy mám ,bohužel často pocit,že nežijeme,lítáme,kupujeme nesmysly,obklopujeme se drahými věcmi a pak na to nemáme.Sami podporujeme,že nám po naší zemi jezdí tisíce kamiónů,které tyto nesmysly vozí.

Kam mizí tradice a láska k životu?To my sami si tvoříme atmosféru ,ve které žijeme.Chvátáme,bouráme,bolí nás hlava,jsme stále nemocní.

Co děláme pro druhé lidi?Nebo jen procházíme městem a rychle běžíme z práce domů a o víkend do nákupního centra?Na co zdravit souseda a popřát mu hezký den.Spěchám,nemám čas.Dokonce ani na vlastní děti.Můj táta by mě hnal,kdybych si dovolila na učitele.Dnes docela běžná věc,učitel,aby se pomalu bál děti učit.A přitom právě učitěl nás přece směruje a učí do života.

Děti, no taky jsem jezdila od 18let starou žlutou škodovkou,kterou mi táta dal.Ale musela jsem chodit do práce,abych měla na benzín a ukázat mu,že se taky umím postarat.Všechno jsem si musela zasloužit.

A myslím,že je to správné.Hodnotu pěněz jsme rozhodně znali.Tak to také praktijeme na synovi.Aby věděl jaké to je si peníze vydělat.Jenže dneska člověk přiletí z práce a my už na ně nemáme čas.

Kde začít s tou změnou?Každý musíme začít u sebe v to věřím já.Člověk má přece vyšší cíle,ŽÍT.

Přece nás nemůže dělat šťastnými,že máme plnou peněženku.Ta nás nezachrání před naším svědomím.

Můžeme si stěžovat,ale opravdu ruku na srdce tahle situace a všechno co se v naší zemi dějě ,to je prostě koloběh a každý na tom máme svůj podíl.

 

Politice vůbec nerozumím,vedení se mi rozhodně nelíbí.

Co s tím?Prostě jedu a snad nasaju naději co bude dál.Mám naší zemičku ráda.Lenka




středa 9. listopadu 2016

Pletení věnce....

....listí opadalo zatím z psího vína tak už jsem opět v zápřahu pletení věnců pro rodinu a kamarádky.

Potřebuji dělat také něco jiného než keramiku:))Období kdy je práce více než během roku je velmi náročné.

A tohle je tak trochu můj relax.Né,že by těch věnců bylo u nás málo:))

Dneska jsem si šmikla ibišek a použila jsem ho na ozdobení,s tím zkušenost nemám, uvidím jak dlouho to bude na věnci držet.Jen jsem ho dokola po kratších větvičkách zapíchla do věnce a drží.

Ale protože jste si trochu psali jak se to dělá tak snad to bude k pochopení.

Věnce si nekupuju už pár let a některé mám opravdu dlouho, je mi líto je vyhazovat.Největší má 70cm v průměru,to už je opravdu macek:))

Psí víno je pěkně silné.

Nejdelší dvě nebo tři větvě zatočím do kruhu jak velký chci a držím.Postupně pak omotávám další větve.Pokud to zkusíte dejte pozor ať se nešvihnete do oka.A přidávám větve jak silný ho chci mít.Ničím nevážu,krásně drží sám o sobě.Pokud nějaká větvička čouhá ven, jednoduše ji zastrčím pod další.

Jak já si tohle období užívám ,mám radost z holých větví a můj taťka kroutí hlavou:))a suše dodává to není pletení, to je motání:))můj milej táta

Ráda si dávám různé větvě do džbánů mají takové kouzlo.

A jak se jinak máte lidičky?Říkala jsem si,že bych měla zase něco vložit:))

Dny jsou kratší a já si užívám to,že pálím svíčky jak ten blázen a každý den si pečeme jablíčko.

Syn vyjídá zásoby jablečných kompotů tak jsem zvědavá jak dlouho vydrží:))No kdyžtak naděláme nové.

 

















pátek 28. října 2016

Ách to listí.....

...ách ty dýně, ách ten mech.Nejoblíbenější dekorace.Mechu se v košíku daří už spoustu týdnů,dokonce i trávě,kterou musím stříhat:)).A když listí opadá z věnců ,mám každý rok úžasné proutěné věnce různých velikostí,které si dekoruju celý rok.Na věnce používám,psí víno,nebo rdesno,taky pruty malin a ostružin.Ty z ostružin jsou nejsilnější a tvořím z nich nejdříve základ bez ničeho jen zamotám dokola a pak na to omotávám rdesno nebo psí víno.Opravdu nepoužívám žádný drátek ani provázek krásně to drží.

Se synkem už se začínáme hádat jak budou dýně vypadat.No a vyhrál,maminka je vyřezala na přání:)))














úterý 25. října 2016

Často zakopávám a tlemím se.....

....často zapomínám a můj muž tomu říká štěstí.Můj starý tlačítkový telefon mám často ztlumený a už rok neříkám,že nemám čas.Je to taková blahá nevědomost a jsem naivní,opět jak říká můj muž.Moje nej oblečení jsou staré děravé džíny,které mi před pátnácti lety dala moje sestra,bílé triko a onošený šedý svetr.

V dílně na nástěnce mi visí fotka Jaroslava Duška,který voní člověčinou a tak se usmívám o to víc.

Možná,že mi někdo z vás bude rozumět.

Mám báječného chlapa,který se nejednou chopí úklidu a vaření,když ví,že mám rozečtenou knihu.

Jsem bordelářka,nevadí mi poházené věci a hračky.Když fotím do blogu často mám tu hromadu věcí za sebou a tak to není vidět.

Technika mi vůbec nic neříká,náš starý notebook bude mít 14 let z toho tak pět let nejde zavřít,takže ho musím mít stále na stole otevřený.Jediné co chválím je myčka,to opravdu jo.Máme ji teprve sedm měsíců a říkám jak jsem bez ní mohla žít.Manžel se usměje a říká no ty určitě ne,když nejvíc myju nádobí já.

Víte jak jsme se poznali?Na ulici,tam mě můj muž oslovil,na to tak rádi vzpomínáme a pořád máme husí kůži.

Duška vám vložím,musím říct,že mít ho na nástěnce byla dobrá volba,prostě mi dokáže vyloudit úsměv i když se mi zrovna nechce.

Tak to bylo něco málo o jedné Hložkové

neděle 23. října 2016

Homeopatika...

..používáme již několit let.A protože nástává ono období, kdy jsem více nemocní tak vám zkusím doporučit člověka,který se tím zabývá a léčí pouze přírodou.

Používáme přírodní lék na angíny,chřipky atd.já sama kdysi dokonce i na psychiku.

Ještě něž jsem tyto léky znala,měl můj syn první antibiotika v roce, pak už jen homeopatika.

Bohdan Vrabec homeopat ,pro mě velký člověk.

Moje první návštěva před lety u něj mě jen utvrdila v tom,že důvěřuju více přírodě a jsem na takové léčení duševně připravená.

 

Moje zatím největší zkušenost s jeho léčbou je...

...bohužel,když jsem v dětství trpěla na angíny a doktoři antibiotikama nešetřili, mi zničili  sluch.Když mi bylo tak dvanáct, uvědomila jsem si jak mi píská v uších.Něco hrozného,naštěstí musím říct,že jsem si jako dítě zvykla,ale roky přibývaly a pískání zesilovalo.Bohužel jsem došla až k meniérovu syndromu.

Nechutné motání hlavy,zvracení,rotace,že nevíte jak to zastavit a ono to nejde ,musí to odeznít samo,to trvá i několit hodin.

Pak pár dní klid a pak zase a zase.Chvíli to trvalo,ale jeho léčba mi opět pomohla a vlastně stále pomáhá.

Za poslední týdny jsem konečně po roce postřehla velké zlepšení a pískání dokonce občas ustává.

Už zase slyším ticho pro někoho normální jev pro mě dar z nebes.

Doktoři mi tvrdili,že je to neléčitelné.

Co je,ale důležité získáváme stále větší imunitu a tak se nám nemoce skoro vyhýbají.

 A hlavně vím,že člověk musí být skutečně vnitřně přesvědčený a léčba zabírá.

Pokud to v sobě nemáte ,nemá to smysl.

Je to moje zkušenost s člověkem,který chtěl zkusit cokoliv,ale neměl v sobě a tak to nefungovalo.

Vkládám odkaz,myslím,že to má smysl.Lenka






Co je homeopatie | Bohdan Vrabec - Homeopatie