pátek 25. listopadu 2016

Pod stromeček....

....psali jste si kde jsem vzala ty krásné vyšívané utěrky a prostírky na kterých fotím keramiku.

Tak vám vložím odkaz na jednu úžasnou paní Ivanku https://www.fler.cz/ivana-hrncirikova .Náhodou jsem ji objevila na pinterestu a doslova mě to chytlo za srdce.Její ruční práce je to co jsem hledala do našeho bydlení.Povlaky na polštáře,utěrky,košíček na pečivo atd...Utěrky normálně používám mám to ráda,nerada na ně jen tak koukám:))a do košíčku pravidelně krájím pečivo k snídani.Obchůdek má na fléru tak se můžete podívat.Vyrobila mi pár věcí i na zakázku takže si myslím,že jí můžete napsat.Lenka







pondělí 21. listopadu 2016

Hlína a já....

...nerozluční.Nedávno se mě moje kamaráda zeptala ,jestli bych taky nechtěla dělat v životě něco jiného než keramiku.

Až po několika dnech,když vcházím do své dílny a vidím tu práci kolem sebe si uvědomuju,že nikdy nic jiného dělat nechci.


Tou kamarádkou je Katka,která se mnou roky pracovala.
Před měsícem odešla za svým snem.Bude mít své kadeřnictví a tak už je jenom dílna a já.Nemyslete si nic ,jsme stále ty nejlepší kamarádky ,jen jsme si každá šla po své cestě.V mojí kdysi pidi dílničce jsme tvořily keramiku skoro na kolenou a často jsme pracovaly až večer,kdy naše děti usnuly a třeba do dvou do rána,jsme dělaly zakázky.

V té době jsem netušila,že jednou budu mít krásnou velikou dílnu,myslela jsem si jak budu dělat keramiku ve velkém.

Ale když se nová dílna vytvořila uvědomila jsem si,že takto svoji práci dělat nechci,není to co by mě naplňovalo,dělat věci na kusy a tvořit jedno jako druhé.Po letech mi to všechno došlo.

Už jsem pár měsíců svobodná a tvořím ze srdce to co chci a vám se to i tak líbí.Mou společností jsou naši chlupáči.Když se nad tím tak zamyslím,když si opravdu něco moc přejeme a jdeme tomu trochu naproti ,splní se nám to.Jako malá jsem lezla sem do stodoly na půdu a malinkým okýnkem jsem se dívala do dálky.A představovala jsem si jak tady žiju.Mám starý dřevěný stůl a na něm svícen a kytku.Po letech tu skutečně sedím a mám ten stůl ,na něm svícen kde plápolá bílá svíčka.........jsem stará duše ,to vím už dávno.

Tak pár fotek z dílny ode mě.Je to moje velká láska a neskutečné zázemí.Lenka












čtvrtek 17. listopadu 2016

17.listopad 2016

.....dnes se těším do Prahy.Cítím,že musím jet a zase cítit tu atmosféru.Dobře si pamatuju 1989, kdy mě můj táta protáhl každou uličkou a davy lidí,kteří si přejí lepší život.Bylo to fascinující a neuvěřitelně to uteklo.

Jenže bych řekla,že se to všechno zvrtlo a i když se mi spousta věcí nelíbí.Tak ten kdo změnu chce by měl začít u sebe.Je to jednoduché,žít, být člověkem,vědomím proč na světě jsme.

Někdy mám ,bohužel často pocit,že nežijeme,lítáme,kupujeme nesmysly,obklopujeme se drahými věcmi a pak na to nemáme.Sami podporujeme,že nám po naší zemi jezdí tisíce kamiónů,které tyto nesmysly vozí.

Kam mizí tradice a láska k životu?To my sami si tvoříme atmosféru ,ve které žijeme.Chvátáme,bouráme,bolí nás hlava,jsme stále nemocní.

Co děláme pro druhé lidi?Nebo jen procházíme městem a rychle běžíme z práce domů a o víkend do nákupního centra?Na co zdravit souseda a popřát mu hezký den.Spěchám,nemám čas.Dokonce ani na vlastní děti.Můj táta by mě hnal,kdybych si dovolila na učitele.Dnes docela běžná věc,učitel,aby se pomalu bál děti učit.A přitom právě učitěl nás přece směruje a učí do života.

Děti, no taky jsem jezdila od 18let starou žlutou škodovkou,kterou mi táta dal.Ale musela jsem chodit do práce,abych měla na benzín a ukázat mu,že se taky umím postarat.Všechno jsem si musela zasloužit.

A myslím,že je to správné.Hodnotu pěněz jsme rozhodně znali.Tak to také praktijeme na synovi.Aby věděl jaké to je si peníze vydělat.Jenže dneska člověk přiletí z práce a my už na ně nemáme čas.

Kde začít s tou změnou?Každý musíme začít u sebe v to věřím já.Člověk má přece vyšší cíle,ŽÍT.

Přece nás nemůže dělat šťastnými,že máme plnou peněženku.Ta nás nezachrání před naším svědomím.

Můžeme si stěžovat,ale opravdu ruku na srdce tahle situace a všechno co se v naší zemi dějě ,to je prostě koloběh a každý na tom máme svůj podíl.

 

Politice vůbec nerozumím,vedení se mi rozhodně nelíbí.

Co s tím?Prostě jedu a snad nasaju naději co bude dál.Mám naší zemičku ráda.Lenka




středa 9. listopadu 2016

Pletení věnce....

....listí opadalo zatím z psího vína tak už jsem opět v zápřahu pletení věnců pro rodinu a kamarádky.

Potřebuji dělat také něco jiného než keramiku:))Období kdy je práce více než během roku je velmi náročné.

A tohle je tak trochu můj relax.Né,že by těch věnců bylo u nás málo:))

Dneska jsem si šmikla ibišek a použila jsem ho na ozdobení,s tím zkušenost nemám, uvidím jak dlouho to bude na věnci držet.Jen jsem ho dokola po kratších větvičkách zapíchla do věnce a drží.

Ale protože jste si trochu psali jak se to dělá tak snad to bude k pochopení.

Věnce si nekupuju už pár let a některé mám opravdu dlouho, je mi líto je vyhazovat.Největší má 70cm v průměru,to už je opravdu macek:))

Psí víno je pěkně silné.

Nejdelší dvě nebo tři větvě zatočím do kruhu jak velký chci a držím.Postupně pak omotávám další větve.Pokud to zkusíte dejte pozor ať se nešvihnete do oka.A přidávám větve jak silný ho chci mít.Ničím nevážu,krásně drží sám o sobě.Pokud nějaká větvička čouhá ven, jednoduše ji zastrčím pod další.

Jak já si tohle období užívám ,mám radost z holých větví a můj taťka kroutí hlavou:))a suše dodává to není pletení, to je motání:))můj milej táta

Ráda si dávám různé větvě do džbánů mají takové kouzlo.

A jak se jinak máte lidičky?Říkala jsem si,že bych měla zase něco vložit:))

Dny jsou kratší a já si užívám to,že pálím svíčky jak ten blázen a každý den si pečeme jablíčko.

Syn vyjídá zásoby jablečných kompotů tak jsem zvědavá jak dlouho vydrží:))No kdyžtak naděláme nové.