Ze stodoly bude pomaloučku domov...

všechny vás opět zdravím.Čas utíká a u nás se hodně mění.Vypadá to,že se nastěhujeme na konci ledna,sice budeme dodělávat i potom,ale dnes už vím,že není co uspěchat ,chci náš nový domov mít opravdu už tak jak si přeju a ne mít vše honem honem.Takže si počkám třeba na obložení dřevem atd,v čisté dřevostavbě se dá také dobře žít:))))hlavně,že už budeme mít zase vše svoje.U dědy se přeci jen dost tlačíme:))Můžete se mrknout jak to u nás pokračuje.

V dílně pomalu finišujeme,snad budou všechny zákaznice spokojené a naše čistá ruční práce je bude těšit.Letos bych se neobešla bez mé milované Kájulky tchýňulky,která zastala takový kus práce,balení je nakonec ta nejhorší část naší práce.Je to můj anděl.

Sama jsem poslední dva měsíce poznala jaké to je ,když vám do života vejde nemoc se kterou se musím naučit žít a myslím,že se mi to díky mé rodině daří.Nevěděla jsem zda to napsat,ale udělám to ,když už zveřenuji svůj domov a rodinu.Také tak často říkat,že mi není dobře zní divně tak je lepší vědět o co jde.Mám Menierův syndrom,nebudu se o ní  rozepisovat,můžete se o té nemoci dočíst na netu.Je to nepříjemné a dost to člověka omezuje a tak když je dobře snažím se si užívat naplno co to jde a nehrotit věci,které pro mně nejsou vůbec důležité.

 Jo a máme nového člena rodiny,jmenuje se Filip.Všechno kouše,trhá,ale pak se na vás tak podívá těma očima no a můžete se zlobit?

Přeji vám všem krásný adventní čas,dívejte se na svět s láskou.Vaše Lenka

 

 

Zdravím.....

tak vám opět můžu ukázat něco málo z naší rekonstrukce.V současné době je dřevostavba již úplně hotová.

Na konci listopadu bychom měli mít okna a začnou se dělat vnitřní úpravy.Omlouvám se,že nestíhám vkládat fotky,před vánocema je to tak vždy.Taky už došlo na to ,kdy nervy pracují a už bych to stokrát všechno vzdala.Je to jako na houpačce.Naštěstí manžel je ten kdo stojí pevně nohama na zemi a drží mě, tu co si stále létá v oblacích a pak ji realita pěkně shodí na zem.....ale je fakt,že to bychom asi nedošli až sem.....

Tak zase někdy.Vaše Lenka

 

 

 

Jak ten čas letí....

....tak vás všechny opět zdravím.Nastalo období ,kdy se téměř nedostanu ven a jsem stále v dílně.Nová dílna se stala mým opravdovým zázemím.Stále máme spoustu věcí provizorně ,ale miluju ji:)))

Tuto středu nám začnou dělat dřevostavbu tak snad se mi podaří vložit opět nějakou fotku.Je to pěkně na střídačku,únava,radost,vztek a zase radost....Vždyť to znáte....

Sama jsem na to neskutečně zvědavá jak to vše bude nakonec vypadat.Tak snad se brzy ozvu.Lenka

Odpočinek.....

Tak takhle bych se fakt chtěla mít:))))

U nás za humny.....

...říkalo se ,když jsem byla malá holka.Zbožňuju to naše místo.Ten klid a výhled.Tak jsme se synem dělali draky na ozdobu,uvařili jsem si dýňovou polévku a vyběhli na pole si taky jednoho draka pustit.Vítr nám pěkně pocuchal vlasy a provětral tváře.Panečku jak pak chutná dobrý teplý čaj.Zbožňuju tohle období.A jak u vás?Taky vás to vyhnalo ven si nějakého draka s dětma pustit nebo vytvořit?

Krásné babí léto přejeme:)))

Už jsem nevěřila....

...že se dočkám vysněných oken.Nejen proto,aby se uzavřela dílna.Stále jsem přemýšlela zda jsem udělala dobře a budu taková okna chtít i do bydlení.Jak je přivezli věděla jsem,že barvu a vzhled jsme vybrali dobře.Hlavně od srdce ,stačilo se podívat do vzorníku a láska byla na světě:))))Nejspíš už doživotně budeme stále v rekonstrukci.Všude kolem nás je staveniště.Ale užíváme si to,přiznám se,že ty plány mi dodávají energii.Bydlení už jasně vidím a nenechám nic náhodě:))Vždyť jak už jsem psala ,stodola si řekne sama co jí sluší:))))Okna jsou dřevěná takže nás v budoucnu čeká nějaké to broušení a barvení,ale to k tomu patří.Tak snad se našim fanouškům budou líbit.Mějte se krásně,brzy naviděnou.Lenka

 

Jak jde čas u hrnčířky.....

 

 

... konečně mi končí nedobrovolné volno a začínáme pracovat.Okna mají zpoždění,ale snad se už tento týden dílna dočká.Žijeme provizorně a bereme to tak,že jsme na dovolené.Zatím ,dokud můžeme žít venku:))Máme za sebou pokládání kanalizace,jedna z nejhorší částí naší stavby,protože to bylo daleko od stodoly.Ještě nás čeká pokládání betonové podlahy,to budou dvě z nejhorších věcí za námi.Radost nám dělá náš kocour.Jmenuje se Elinka to,když jsem si mysleli,že je to kočka.No nevadí, kocour Elinka je fajn:)))

 Moc vám děkuji za příjemné emaily,jsem moc ráda,že vás náš projekt zajímá.Zase se ozvu:)))Lenka