Střípky vánoční....

....všechny vás srdečně zdravím.
Nejdříve začnu vánoční výměnou mezi blogerkama, já ji měla s Luckou Vodňanovou. Dnes mi od ní přišel balík a to mě konečně nakoplo vložit pár fotek.
Má obchůdek na fléru, bohužel mi nejde vložit odkaz najdete ji pod přezdívkou lucillo, dělá úžasné hvězdičky z korálků , krásné ozdoby z oříšků a spoustu jiných milých věcí,které vám vyloudí úsměv na tváři.
Hvězdičky jsem si navázala a zavěsila na strop. Oříšky už máme na stromečku.Lucko moc ti děkuji za všechno, mám obrovskou radost.

Jak už jsem psala, náš stromeček je plný ozdob, které jsme dostali a je tak nádhernou vzpomínkou na všechny, které máme rádi. Maty si ho zdobí skoro sám a hlavně na něm musí být čokoládodé bombóny. Červená čepice je také vzpomínkou na dětské představení z vánočního koncertu a tak si ji nasadí vždy, když sromek zdobí:))
Už, když jsme byli děti, zdobili jsem stromek už týden před vánocemi. Myslím, že mamka sama milovala, že ta vánoční nálada trvala déle.
 
Tak tady je pár fotek od nás, no spíše více, focené průběžně jak šel čas:)) od začátku prosince, po Mikuláše, zdobení stromečku a balení dárků, zavěšení darovaného jmelí nad vchodem, každá návštěva se může pod ním políbit pro štěstí, zkrátka ze života.

Všem vám přeji krásné vánoce, plné lásky, domácí pohody a klidu. Lenka

Okna umytá nemám....

ani jinou výzdobu jsem ještě nestihla, ale adventní svícen musím mít každý rok na stole už první neděli. A i když vyrobím každý rok spoustu adventních svícnů, nikdy na mě žádný nezbyde a když zbyde sebere mi ho někdo z rodiny. Dnes jedu na mini jarmark do Dobříně s keramikou. Je to moje srdcová záležitost a i když už tam nebudeme třetí vánoce, stále je to náš domov. Takže vím, že jen tak stihnu dát světýlka na venkovní stromek, ale v týdnu se těším na výzdobu už mě svrbí ruce:))))

 

Všem vám přeji krásný adventní čas a klidně i neumytá okna, ale v srdci hřejivý klidný plamínek lidi. Lenka

 

ps: já asi ty okna ani umýt nestihnu:))) občas se mi to zkrátka stává...chci mít v srdci ten plamínek...

 

Už nemusím běhat k tátovi..

..když někam jdu a potřebuju se vidět v zrcadle. Díky táto za další kousek z tvých rukou. 

Říká se, že kdo si počká, ten se dočká. No snažím se být trpělivá, protože na hlavu se určitě nepostaví. Je to takový kliďas, naštěstí jsem tu povahu trochu získala po něm a tak čekám i měsíce:))jen nesmím poslouchat ten ženský hlas uvnitř, kdy už to bude, to je doba....ovládat se je někdy fakt těžký:)

Když jsem nešla k tátovi domů, věřila jsem obrazu, který jsem viděla ve dveřích, taky mi to muselo stačit. Ale zrcadlo už stojí, nevím, kdy bude viset, ale takto už mi to stačí:))

A táto teď budu trpělivě čekat na tu knihovnu, tak dlouho jak bude třeba....vím, že budeš číst tyto řádky jako vše co tady píšu. Veřejně tě chválím, jsi nejlepší...už ani nespočítám, co vše jsi dokázal vyrobit a se vším jsi si poradil, co si tvá dcera přála.