Pošli to dál.....

To co se mi dnes stalo mi připomělo film Pošli to dál.

 

 

Stojím u kasy a přede mnou další tři lidi.Najednou slyším prodavačku ...to mě vážně nezajímá...a na to starší hlas ženy...ale vždyť mě znáte chodím sem každý den...Lidé přede mnou se mračí a nadávají,nejdříve vůbec nechápu co se děje.Pak se podívám na paní jak počítá v ruce drobné podívám co si kupuje,vajíčka,máslo chleba ...je mi líto,ale tak si to nemáte kupovat,když na to nemáte..štěkne prodavačka.Cože?Kolik chybí té paní korun?ptám se prodavačky přes další lidi.Vztekle odpoví šest korun.Drobné jí okamžitě dám do ruky.Paní se na mě usměje,ale mě je hrozně stydno a nevím ani proč.Až vás někdy potkám korunky vám dám...bože šest korun ...nechte si je pro štěští odpovím paní.Stará paní si dá nákup do tašky a belhá se pryč.

Jdu k autu a málem mě omráčí.Moje stařičké auto je mimo řadu zaparkovaných aut a řítí se další auta.

Letím jak blázen,ale auto nejede jen stojí.Tak ho obcházím a vidím,že je u kola dlažební kostka.Někdo ji tam dal,aby nejelo auto dál.Zmateně se rozhlížím a hledám nějakou tvář,ale nikde nikdo.Nebylo komu poděkovat.Ten člověk mě zachránil,zachránil ostatní auta a možná k mému zděšení i člověka.Bože já jsem takový debil jak jsem mohla zapomenout dát parkovačku.Moje auto má automat už s ním jezdím tolik let a nikdy se mi to nestalo.

Pane nebo paní moc vám děkuji, jste anděl.Možná náhoda,ale na ty nevěřím na to se mi už v životě stalo moc zvláštních věcí.

A od rána se usmívám a nepospíchám na co?proč?uteče mi něco? musím si to opakovat častěji a už vůbec se nechci takto stydět.Snažím se rozdávat lidem radost,lásku a taky si uvědomuju,že jsem nebyla navštívit babičku s dědou dobrý měsíc,uvědomuju si jaký stud cítím a musím to napravit jsem si vědoma,že už těch příležitostí nebude moc.....